Kořenové čistírny odpadních vod

Kořenové čistírny odpadních vod se začaly stavět v sedmdesátých letech minulého století, tedy již před 50 lety. V ČR se začaly stavět po roce 1990. Zprvu to byly jednotlivé pokusy. Po roce 1992, kdy byla v ČR přeložena směrnice  „Navrhování a provoz kořenových čistíren v EU“, se začaly čistírny stavět mnohem víc.  Významná byla i možnost podívat se na tato zařízení v západní Evropě, především v Německu a přivést si odtud zkušenosti nejen jak čistírny navrhnout a postavit, ale také jak je dobře provozovat. Stejně tak byla postavena v roce 1992  i kořenová čistírna odpadních vod pro 500 ekvivalentních obyvatel ve Spáleném Poříčí. V roce 2002 byla tato čistírna rozšířena a v současnosti čistí odpadní vody zhruba od  1700 obyvatel a patří mezi největší kořenové čistírny v ČR.

Okamžitě po zpuštění kořenové čistírny ve Spáleném Poříčí do provozu v roce 1992 začal být o tuto čistírnu velký zájem. Naše ZO ČSOP organizovala desítky seminářů o kořenovkách, především pro starosty a zastupitele obcí. Tuto poradenskou činnost děláme dosud s tím, že stále více informujeme i o malých čistírnách, pro rodinné domky a usedlosti.

Za dvacet let, kdy se kořenové čistírny v naší zemi staví, se o těchto zařízeních napsaly stovky článků a řada knih. K dispozici jsou také stovky webových stránek. Je tedy asi zbytečné psát, z čeho se tato zařízení skládají, jak má vypadat předčištění, vlastní kořenové filtry, lapače písku atd. V současnosti pracuje v ČR okolo 200 velkých kořenových čistíren pro obce a zhruba stejný počet malých zařízení především pro rodinné domky. Každý se tedy může ve svém okolí podívat, jak takové zařízení vypadá. Další desítky projektů čekají na realizaci. Spíše bych chtěl proto upozornit na některé problémy o kterých se až tak často nepíše.

Vyprojektovat a postavit dobře fungující kořenovou čistírnu dnes není problém. Je řada projektantů i stavebních firem jejichž realizované stavby dobře fungují již řadu let. Možná větší problém je dobře takové zařízení provozovat. Především v obcích můžeme vidět jak velmi pečlivě provozovaná zařízení, tak i čistírny které jsou zcela zanedbané. Malé nároky na údržbu se tak postupně stávají velkým problém. Pokud obec provozuje čistírnu, kde je množství technických zařízení, kde se každou chvíli něco porouchá a která stojí značné peníze především za el. energii, tak se o ní v obci přece jen musí někdo starat. Pokud ale máme zařízení, které o sobě „nedá vědět“ řadu měsíců, stává se, že je provozováno stále méně, nebo vůbec. Pak samozřejmě nastanou problémy, které ohrozí provoz čistírny.

Domnívám se také, že provozovatelé čistíren, tedy především obce i veřejnost nejsou dostatečně připraveny na to, že kořenové čistírny jsou zařízení, maximálně využívající přírodní procesy a na druhé straně minimalizující technická zařízení. Že tedy musíme být připraveni na to, že například po dešti stoupne v kořenových filtrech hladina vody, nebo v porostu rákosu obecného začnou růst kopřivy. Setkal jsem se mnohokrát, že nás provozovatel kontaktoval, že jeho kořenová čistička přestává čistit. Důvodem byl pouze fakt, že se po dešti držela nějaký čas hladina vody nad povrchem filtru. Přitom všechny limity dané vodohospodářským orgánem pro vypouštění vyčištěných odpadních vod čistírna plnila. Připomíná mi to situaci našich zahrad a zahrádek. Pokud na ní není každý týden sečený anglický trávník a bazén s filtrací, nemůže být užitečná a funkční.

Velice levný provoz kořenových čistíren není způsoben jenom tím, že nepotřebují elektrickou energii, ale také tím, že se na nich v podstatě nedá nic rozbít. Nepracují na nich žádné motory, žádné převodovky atd. Při nepřetržitém provozu technických zařízení prostě musí docházet a dochází k jejich poškozování a výměnám. Tyto opravy často stojí obec desítky tisíc korun a mnohdy nejsou promítány do nákladů na čištění odpadních vod, aby stočné v malé obci, vůbec zůstalo pro občany  na přijatelné úrovni.

Jsem přesvědčen, že kořenové čistírny pro malé obce  200 – 500 obyvatel, jsou vhodným řešením. Jsou provozně nenáročné, nepotřebují el. energii, zvládnou vyčistit i málo zatíženou odpadní vodu a obce je mohou, při průměrné odpovědnosti, provozovat sami.

Napsal předseda ZO ČSOP Spálené Poříčí Ing. Petr Pelikán. Zveřejněno v časopise Krása našeho domova.

Porodenství v oblasti kořenových čistíren odpadncíh vod poskytuje: Environmentální inormační centrum ve Spáleném Poříčí.