Náš TIP

Přejetím myši po mapě, rychle získejte telefon nebo adresu nejbližšího Informačního centra ENVIC.

Klikněte na IC pro detail.


jste zde: úvodní » Zahrada jako domov pro živočichy


Zahrada jako domov pro živočichy

Dnešním moderním trendem v údržbě zahrad je jejich často až přehnaná upravenost, kdy si majitelé zakládají na dokonale posečených trávnících, zahrady ohraničují nepřístupnými ploty, vysazují velké množství pro naši přírodu cizích rostlin. Ovocné stromy na zahradách jsou spíše přežitkem a stejně tak zeleninové záhonky. Plevel se likviduje chemickými prostředky. Místo mělkých nádrží nebo jezírek se zahrady honosí velkými bazény. Na těchto zahradách neexistuje místo, které by působilo neupraveně, neuspořádaně. Majitelé těchto zahrad jsou sice spokojení, jejich výstavní zahrady je uspokojují, ale už si často neuvědomují, jaký zásah je to pro přírodu. V dnešní době ubývá živočichů, kteří jsou svými životními nároky přirozeně vázáni na okolí lidských příbytků. V tomto ekosystému se výrazně snižuje druhová rozmanitost. Živočichové nenacházejí na zahradách místa k úkrytu, chybí jim dostatek potravy, často ani nemají možnost se na zahradu přes nepřístupné ploty dostat. Nehledě na to že některé prvky zahrad pro ně představují nebezpeční zranění, často smrtelných (bazény, prosklené průhledné stěny).

Obr. 1_ Zahrada s posečeným trávníkem a bazénem

Pokud si tuto skutečnost uvědomíme a rozhodneme se udělat něco pro to, aby naše zahrada byla přátelská k živočichům, nemusí to nutně znamenat nechat si zahradu zarůst trávou a plevelem. Stačí, když v zahradě vytvoříme několik míst, která živočichy do naší zahrady přilákají a zahrada se tak stane jejich domovem. Platí, že čím rozmanitější bude uspořádaní naší zahrady, tím rozmanitější živočichové a rostliny se v ní budou vyskytovat. A přirom i přírodní zahrada může vypadat pěkně a upraveně.

Obr. 2_ Přírodní zahrada

Vytvoření vhodných pomínek pro osídlení zahrady živočichy

Pro zahradu je jistě důležitá přítomnost hmyzu. Některé druhy představují významné opylovače, bez kterých bychom neměli krásné květiny ani chutné plody, jiní zase přirozené predátory, kteří jsou schopni úspěšně bojovat s nejrůznějšími škůdci.

Mezi opylovače patří včely, čmeláci, motýli nebo pestřenka pruhovaná.

Existuje mnoho druhů včel. Nejznámější z nich je včela medonosná, která je převážně chována v úlech.  Kromě těchto včel však mohou na zahradu přilétat také včely samotářky. Tyto včely neprodukují med, nežijí v úlech, ale jsou samotářské. I přesto že včely samotářky neprodukují med, jsou stejně užitečné jako včely medonosné. Kromě toho jsou mírumilovné, nehrozí, že bychom od nich dostali žihadlo.

Včely samotářky kladou vajíčka do vhodných dutin nebo chodbiček, kde vytvoří každému vajíčku komůrku. Do té pak přidají zásoby potravy (směs pylu a medu) a dutinu uzavřou (obvykle hlínou nebo kousky listů). Z vajíčka se vylíhne larvička, která se živí připravenou potravou. Ta se pak zakuklí a nakonec se vylíhne nová včelka. Co se týká opylování, včely samotářky jsou výborní opylovači. Udává se, že často jsou výkonnější než včely medonosné, a to hlavně v případě cizosprašných rostlin a za špatného počasí.

Obr. 3_ Včela samotářka

Dalšími výbornými opylovači jsou čmeláci. V dnešní době mají čmeláci své přežívání v přírodě značně ztížené, protože především pěstováním monokultur ubývají potravní zdroje . Také v přírodě stále ubývá míst, kde mohou čmeláci hnízdit a zimovat. Přitom čmeláci jsou velice dobří sběrači pylu i opylovači. V podstatě doplňují včely, protože opylují i za chladného počasí a umí opylovat i rostliny s úzkými dlouhými kalichy, do kterých včely nedosáhnou.

Mezi opylovače patří také většina motýlů nebo pestřenka pruhovaná, která vypadá jako vosa. Dokáže rychle přelétávat z místa na místo a ve vzduchu se dokáže zastavit.

Pokud chceme na naši zahradu přilákat zmíněné opylovače, je důležité jim připravit vhodné prostředí pro život. Základem je pestrá směs stromů a kvetoucích rostlin, které pokud možno střídavě kvetou od jara až do podzimu. V takovémto koutě najdou opylovači vždy dostatek potravy.

Jestliže mají opylovači na zahradě dostatek potravy, můžeme jim také připravit vhodné prostředí pro hnízdění. Především je nutné jim zajistit úkryty. Přirozeně může hmyz hnízdit v nejrůznějších dutinkách starých větví, kmenů, pařezů. Pokud však na zahradě nic takového nemáme, můžeme vyrobit tzv. hmyzí domek. Na jeho výrobu použijeme například větve nebo jakékoliv jiné kusy dřeva, které navrtáme otvory o různém průměru. Dále můžeme použít přírodní materiál s různě velkými otvory, například bezové větvičky, rákos, slámu, šišky.Tímto způsobem vyrobený domeček pak umístíme nejlépe na jižní stranu, kam dlouho svítí slunce a kam neprší. Domeček se nemusí uklízet, protože každý nový obyvatel si v něm uklidí sám. Pokud bychom si hmyzí domeček raději koupili, není to problém. Na internetu se dá najít několik obchodů, které nabízí i toto zboží.

Obr. 4_ Hmyzí domečky

Pro čmeláky je možno pořídit nebo vyrobit speciální domeček, který se nazývá čmelín. Dají se koupit buď dřevěné, nebo keramické.

Obr. 5_ Čmelín

Aby se na zahradě ubytovali také motýli, měli bychom si ponechat kout, který bude zarostlý kopřivami a plevelem. Stačí, aby to byla menší plocha. Většina motýlů totiž klade vajíčka právě na nejrůznější plevele, jako jsou například bodláky nebo kopřivy. Vylíhlé housenky se pak těmito rostlinami živí.

Hmyzí domečky však nemusí obydlet jen opylovači. Často se v nich ubytují také hmyzí predátoři. Do této skupiny patří například slunéčko sedmitečné, zlatoočka obecná, larvy pestřenky hrušňové, střevlík zlatolesklý, škvor obecný nebo pavouci.

Tito živočichové si rádi pochutnávají na tzv. hmyzích škůdcích, kteří jsou nevítanými hosty našich zahrad. Takové slunéčko sedmitečné je jeden z největších postrachů mšic, ale také svilušek a červců. Těmito živočichy se živí jak dospělci slunéček, tak také jejich larvy. Jedna larva dokáže zkonzumovat až 50 mšic denně. Na mšicích si pochutnává i zlatoočka obecná, larvy pestřenky hrušňové nebo škvor obecný. Střevlík zlatolesklý kromě hmyzu loví také plže.  Pokud chceme podpořit druhovou rozmanitost hmyzu na zahradě, neměli bychom zapomínat na hustou vysokou trávu. Ve vysoké trávě nalezne svůj úkryt mnohem více druhů hmyzu než na krátko sečeném trávníku. Opět stačí takto ponechat jen menší plochu na zahradě.

Mezi další obyvatele naší zahrady by měli patřit ptáci. Ptákům vyhovují zahrady se vzrostlými stromy a hustými keři, do kterých se mohou ukrýt a také v nich hnízdit. Některé keře ptákům poslouží jako zdroj potravy. Jedná se především o keře s bobulemi, tj. hloh, břečťan, svída, ptačí zob. Vzhledem k tomu, že ptáci požírají také drobný hmyz, vyhovují jim zahrady, ve kterých nacházejí staré odumřelé stromy plné hmyzích larev a na zemi hromady starých větví, v nichž se také líhne hmyz. Dalším zdrojem potravy pro ptáky jsou semena trav či bodláků. Proto jim vyhovuje vyšší neposekaná tráva. Hnízdění můžeme ptákům usnadnit vyvěšováním vhodných ptačích budek.

Obr. 6_Ptačí budka umístěná v zahradě

Ptáci mají velký význam v boji proti hmyzím škůdcům. Například sýkora koňadra denně zkonzumuje tolik potravy, kolik sama váží, tj. asi 17 g. Když bychom si vzali pár sýkor, který bude hnízdit dvakrát ročně, tak celkem  se svým potomstvem zkonzumují 7,5 kg hmyzu za rok. Je prokázáno, že v zimním období sýkory zlikvidují 50 – 70 % obaleče jabloňového, což sníží červivost jablek na pouhé 2 %. Díky této aktivitě ptáků pak nemusíme používat chemické přípravky k ochraně rostlin.

Na ptáky bychom neměli zapomínat ani v zimě. Do prostoru zahrady vyvěšujeme krmítka, do kterých sypeme vhodné krmivo pro ptáky. Krmítka bychom měli umisťovat v blízkosti hustých keřů, které ptákům poslouží jako úkryt v případě útoku nějakého predátora.

Po celý rok bychom měli ptákům zajistit přístup k vodě. Voda by měla být snadno přístupná, mělká. Měli bychom ji pravidelně vyměňovat, aby se nekazila. Stačí například větší miska.

Na zahradě můžeme také připravit kout s hromadou kamení. Pokud tuto hromadu umístíme na slunci a kameny umístíme tak, aby mezi nimi zůstali dutiny, brzy se v ní zabydlí živočichové, kteří mají rádi teplo a sucho. Jedná se například o ještěrky, slepýše nebo pavouky. Pokud dále vzniklé dutiny vyplníme pískem nebo drtí ze ztrouchnivělého dřeva, stane se toto místo vhodným i pro hnízdění těchto živočichů. Ještěrky a slepýši jsou velice užiteční, protože jejich potravou jsou především slimáci.

Ze savců mohou do zahrady zavítat například ježci. Ježek je hmyzožravec, pochutnává si tedy na nejrůznějších hmyzích škůdcích, ale nepohrdne ani slimáky a hlodavci. Za jednu noc dokáže spořádat až 0,5 kg potravy. Ježkovi se zamlouvá zahrada, ve které je mnoho úkrytů. Může se jednat o hromady dřeva nebo listí, husté roští, různé přístřešky nebo kůlny. V těchto úkrytech přebývá přes den a v noci pak vychází na lov. Úkryty však mohou ježkovi posloužit také k zimnímu spánku. Za tímto účelem můžeme ježkovi na zahradě pořídit  speciální budku. Návod na výrobu tohoto domečku lze najít na internetu. Pokud chceme, aby se ježkovi u nás líbilo, musíme mu zajistit na zahradu přístup. Ježek se k nám nedostane, pokud máme kolem zahrady betonový plot nebo nepropustný živý plot.  Pokud takovýto plot máme, měli bychom v něm udělat alespoň otvory, kterými se živočichové dostanou na zahradu a zase z ní ven. Tyto otvory neocení jen ježek, ale také třeba obojživelníci.

Obr. 7_Domeček pro ježka

Celou řadu užitečných živočichů přilákáme, když si na zahradě založíme přírodní jezírko. Toto místo nám osídlí vodní hmyz, jako jsou například vodoměrky, potápníci, vážky, znakoplavky, také to bude vhodné prostředí pro obojživelníky. Pokud nechceme, aby se nám vodní hmyz ve vodě přemnožil, je vhodné do jezírka umístit ryby, které se těmito živočichy a jejich larvami živí.

Obr. 8_Přírodní jezírko v zahradě je domovem pro vodní hmyz i obojživelníky

Obojživelníci jsou součástí každé zdravé zahrady. Pokud se nám na zahradě uchytí obojživelníci, nemusíme se bát přemnožení hmyzu ani slimáků. Měli bychom jim ale zajistit také vhodné prostředí pro přezimování. Stačí na podzim na zahradě ponechat spadané listí.To se stane vhodným úkrytem právě pro obojživelníky.

Živočichů, kterým může být naše zahrada domovem, je tedy mnoho. Záleží jen na nás, jak prostředí zahrady upravíme, aby se zvířatům u nás líbilo. Jisté je, že pokud se nám podaří zvířata na zahradu přilákat, přispějeme tím ke zvýšení druhové rozmanitosti v okolí lidských obydlí. Tím, že zvířatům poskytneme odpovídající domov, odmění se nám svou užitečností a nám se naskytne výborná možnost pro jejich pozorování. Je krásné, když můžeme na vlastní zahradě pozorovat včely, které létají z květiny na květinu, ptáky, kteří u nás uhnízdí a následně přímo v prostoru naší zahrady vyvedou mláďata nebo ježka, který nás večer překvapí při své pochůzce po zahradě. Měli bychom usilovat, aby naše zahrada byla živá a ne jen sterilním prostředím. Naše zahrada může být opravdovým zázrakem.

Autor: Mgr. Petra Čechurová, Ekocentrum Tymián, o.s., Kladruby

 

 

© Všechna práva vyhrazena ENVIC - ENVironmentální Informační Centra Plzeňského kraje  - envic.cz

tvorba webových stránek ANTstudio.cz | Administrace