Náš TIP

Přejetím myši po mapě, rychle získejte telefon nebo adresu nejbližšího Informačního centra ENVIC.

Klikněte na IC pro detail.


jste zde: úvodní » Informace o životním prostředí » Krajina » Kam za krásami Šumavy


Kam za krásami Šumavy

Přestože již bylo o Šumavě napsáno mnoho článků a jistě ještě bude, dovolte mi, abych i já přispěl svojí kapkou do mlýna a přidal pár postřehů, zajímavostí a poučení z mých cest po této krásné části naší republiky. Jak praví jedno přísloví „opakování je matka moudrosti“, a proto na úvod několik základních údajů o Šumavě.


Pohled z býv. Zhůří směrem k Polomu


Šumava se sousedícím Bavorským lesem tvoří nejrozsáhlejší lesnaté území Evropy, kterému se často přezdívá „Zelená střecha Evropy“.  Tvoří  jí komplex rozsáhlých rašelinišť, pralesovitých porostů horských smrčin a bučin, divokých horských potoků a řek, ledovcových jezer a vzácných přírodních biotopů, které jsou  domovem řady ohrožených druhů živočichů a rostlin, jako je například  tetřev hlušec, datlík tříprstý nebo dřípatka horská či vemeník dvoulistý.

Velkoplošná ochrana Šumavy se datuje do roku 1963, kdy byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast Šumava, která dnes slouží jako ochranné pásmo Národního parku vyhlášeného v roce 1991. NP Šumava dnes zaujímá plochu o rozloze 680 km2 a je největší v České republice.

Šumavská nej…

Nejvyšším vrcholem české části Šumavy je Plechý s výškou 1378 m, který se nachází na pomezí česko-rakouských hranic nedaleko Lipenské přehrady. Jeho název je odvozen od původního německého Pleckhenstein, což v překladu znamená lesklý kámen nebo skála. Vůbec nejvyšším vrcholem na Šumavě je Velký Javor (1456 m.n.m.)  nazývaný také jako „Král Bavorského lesa“ ležící na německém území cca 7 km od Železné Rudy.
Černé jezero je největší a nejhlubší ledovcové jezero na Šumavě s rozlohou 18,4 ha a s maximální hloubkou 40 m. Je domovem vzácné vodní rostliny Šídlatky jezerní.

Nedaleko Černého jezera se nachází největší šumavský vodopád – Bílá strž vysoký cca 14 m. K vodopádu není možné sestoupit, můžete si ho prohlédnout  pouze z vyhlídkové terasy nad vodopádem.
Naopak nejmenším, ale nejvýše položeným jezerem (1 096 m. m.m.) z osmi Šumavských ledovcových jezer je jezero Laka. Jeho charakteristickým znakem, kterým se liší od ostatních jsou plovoucí rašelinné ostrůvky. Leží na svahu hory Plesná poblíž hranic s Německem.

Činností ledovců v době ledové vznikla ledovcová jezera a kary. Na české straně je pět těchto jezer, z nichž dvě největší - Černé a Čertovo jsou v Chráněné krajinné oblasti Šumavy v Královském hvozdu a další Plešné jezero, Prášilské jezero a jezero Laka na území NP. Na bavorské straně se pak nacházejí tři - pod Velkým Javorem Velké a Malé Javorské jezero a pod Roklanem, Roklanské jezero. Všechna tato jezera jsou pro návštěvníky přístupná.

Jezero Laka – turistická trasa z Nové Hůrky cca 4 km


Největším komplexem slatí na Šumavě jsou  Modravské slatě, které se rozkládají na ploše 3 615 ha. Tento ojedinělý přírodní útvar patří mezi největší a nejzachovalejší komplex vrchovištních rašelinišť na Šumavě a pro svou unikátní faunu a flóru je veřejnosti z větší části nepřístupný. Zdejší mokřady jsou zapsány v celosvětovém seznamu na ochranu mokřadů a chráněny tzv. Ramsarskou smlouvou.

Rybárenská slať                                           Šárecká slať


Pokud byste se přeci jen chtěli podívat na slatě „zblízka“, je možné navštívit například Tříjezerní slať nad Srním, Jezerní slať u Horské Kvildy nebo Chalupskou slať u Svinné Lady. Navíc, zdejší informační středisko disponuje stálou expozicí k tématu hlavních typů rašelinišť na Šumavě a jejich významu v přírodě.

Chalupská slať


Co se týče zdejších informačních středisek, je jich k dispozici návštěvníkům celkem 9. Kromě informačních materiálů a suvenýrů zde získáte zajímavé informace o Národním parku.

IS na Šumavě, zleva: IS Svinná Lada, IS Kašperské Hory, IS Stožec


Nejchladnějším místem na Šumavě, respektive v republice patří okolí Kvildy. Jedná se o tzv. mrazivé kotliny, což jsou údolí, do kterých stéká z okolních kopců studený vzduch. Díky terénním nerovnostem do údolí nemůže vítr, který by promíchal studený vzduch s teplým. V zimě nemá slunce tolik síly, aby studený vzduch v kotlině prohřálo. Někdy se zde  i v letních měsících pohybuje teplota pod bodem mrazu cca -5°C.

Jezerní slať, soukromá meteostanice Perla u Kvildy


Co ještě navštívit na Šumavě?
Za zmínku určitě stojí vyhlídková věž Poledník, ze které je krásný výhled na okolní Šumavu. Pěšky se tam např. dostanete z Prášil okolo Prášilského jezera.  Pokud by Vás zdejší příroda okouzlila a chtěli byste zde strávit více času, je možné přenocovat ve stanech na nouzovém nocovišti,které se nachází hned vedle rozhledny.

Další šumavskou raritou je přírodní rezervace Boubínský prales  o rozloze 666,41 ha, která je nejstarší lesní rezervací v Evropě. Rozprostírá se na jihovýchodním úpatí hory Boubín (1362 m)  a jsou zde v vidění  smrky a jedle staré  300 - 400 let. Více informací o této přírodní památce se můžete dozvědět také díky naučné stezce, která vede okolo nejstaršího jádra pralesa.
Mezi turisticky nejnavštěvovanější místa patří taktéž nově zpřístupněný pramen naší nejdelší řeky - Vltavy. Nachází se při úpatí Černé Hory nedaleko Kvildy. K samotnému prameni vede po dřevěných lávkách nová naučná stezka s názvem Fenomény horské přírody s informacemi o zdejší přírodě.


Existuje mnoho krásných a zajímavých míst, které stojí za to na Šumavě navštívit.  Zde jsem uvedl nejzajímavější z nich  a zaleží pouze na Vás, které zvolíte, vždy to určitě bude správná volba.


Více informací o Šumavě naleznete také  na webu Národního parku Šumava

Jezero Laka
Černé jezero
Ostrý
Plechý
Prášilské jezero
Roklandské jezero
Tříjezerní slať
Rybárenská slať
Šárecká slať
Jezerní slať
Čertovo jezero
Kvilda
Pohled z vrcholu Špičák
Pohled ze Zhůří u Horské Kvildy
 

 

© Všechna práva vyhrazena ENVIC - ENVironmentální Informační Centra Plzeňského kraje  - envic.cz

tvorba webových stránek ANTstudio.cz | Administrace