Náš TIP

Přejetím myši po mapě, rychle získejte telefon nebo adresu nejbližšího Informačního centra ENVIC.

Klikněte na IC pro detail.


jste zde: úvodní » Informace o životním prostředí » Odpady » Bioodpad - kam s ním?


Bioodpad - kam s ním?

Nerudovská otázka se týkala slamníku. Sláma v podobě nepotřebného slamníku je v dnešním chápání bioodpad. Biologicky rozložitelné odpady tvoří přibližně 1/3 domovního odpadu. Dalším ne nepodstatným biologickým odpadem zejména z obcí a měst je odpad ze zeleně (tráva, listí, štěpka z keřů a stromů).

Naše předpisy v rámci cílů odpadového hospodářství Evropské unie snižují oproti r. 1995 postupně tyto odpady ukládané na skládky až na 25 % jejich hmotnosti nejpozději do r. 2020. Biologické odpady nemohou tak být ukládány na skládky, jako dosud, a stávají se problémem. Biologické odpady proto nepatří do běžné „popelnice“ na směsné komunální odpady a z ní na skládku. V ní totiž podléhají přirozenému rozkladu a výsledkem jsou emise plynných uhlovodíků, zejména methanu do ovzduší. Methan patří mezi plyny, které mají negativní vliv na ozónovou vrstvu.

Musí tedy být biologické odpady problémem? Nemusí, pokud vytvoříme fungující systémy na jejich sběr a úpravu. A také jejich oddělení z domovního odpadu.

Nejpraktičtější způsob odstraňování biologického odpadu je kompostování, které znamená přeměnu organické hmoty na humusové látky převážně působením mikroorganismů.

Základem kompostování a vzniku kvalitního kompostu je ukládání rozdružené biomasy na kompostovací hromady a jejich překopávání, vlhčení, tedy rozklad biologických látek za přístupu vzduchu na substrát, kterému říkáme kompost.

Nejjednodušší jsou domácí kompostárny - na zahrádce jsme schopni si vyrobit kvalitní kompost z posekané trávy, listí, drobných větviček a zbytků zeleniny a ovoce z kuchyně a použít ho k obohacení půdy na zahrádce humusem.

Trochu složitější, než domácí komposty jsou malé komunální kompostárny, které zřizují obce. Mají jednoduché technické zabezpečení a zpracovávají až 150 t rostlinného odpadu za rok. Zatím jich však mnoho není.

Mnohem technicky složitější jsou normální kompostárny. Zde je nutné stavební povolení a technika na zabezpečení provozu kompostárny, tj. zejména zabezpečená plocha a shromažďování kompostových vod. Dále strojní zařízení, zejména štěpkovače rostlinné hmoty a překopávače kompostu. Proto je technologické zařízení již finančně značně náročné. Je zde však možné využít dotačních programů s podporou finančních prostředků EU. Zejména Operačního programu životního prostředí, prioritní osa 4, oblast podpory 4.1 - Zkvalitnění nakládání s odpady. Z tohoto programu již byly schváleny v Plzeňském kraji následující projekty v roce:

2010 - NORD - kompostárna biologicky rozložitelného odpadu (Plzeň-město), celkové náklady 10.860.591,-- Kč, 11. výzva

2010 - Kompostárna ekofarmy a moštárna Stvolny (Plzeň - sever), celk. náklady 3.622.344,-- Kč,

11. výzva

2010 - Systém pro separaci a sběr BRKO v Plzeňském kraji (Plzeň - sever), celk. náklady 9.872.400,- Kč, 11. výzva

2010 - Centrum pro zpracování bioodpadu (Plzeň - sever), celk. náklady 30.246.037,-- Kč, 11.výzva

2011 - Technologie pro kompostování (Klatovy), celk. náklady 7.043.601,-- Kč, 27.výzva

2011 - Nákup nových technologií pro zkapacitnění zařízení na využívání kompostovatelných odpadů v k.ú. Zbůch, (Plzeň - sever), celk. náklady 5.787.961,-- Kč, 27. výzva

2011 - Manětínská kompostárna (Plzeň - sever), celk. náklady 2.400.000,-- Kč, 27. výzva

2011 - Systém pro separaci a sběr BRKO na Rokycansku (Rokycany), celk. náklady 6.606.060,-- Kč, 27. výzva

2011 - Kompostárna pro zpracování BRKO - Mýto (Rokycany), celk. náklady 6.770.160,-- Kč, 27. výzva

2011 - Technické vybavení komunální kompostárny Líšná (Rokycany), celk. náklady 1.099.980,-- Kč, 27. výzva

2011 - Kompostárna Kruhovka, k.ú. Radnice (Rokycany), celk. náklady 4.837.720,-- Kč, 27. výzva

2011 - Intenzifikace kompostárny Černošín (Tachov), celk. náklady 6.684.000,-- Kč, 27. výzva

2011 - Kompostárna Chodová Planá (Tachov), celk. náklady 2.649.112,-- Kč, 27. výzva

2011 - Posílení sítě sběru bioodpadů (Klatovy), celk. náklady 1.229.538,-- Kč, 27. výzva

Předpokladem snížení množství biologicky rozložitelného odpadu na požadovanou úroveň je jejich shromáždění a přeprava do zpracovatelských kompostáren. Proto se také rozvíjejí systémy na sběr a svoz tohoto odpadu, zejména na oddělený sběr z domácností. V krátké době se tak stále častěji setkáme v obcích a městech s hnědými nádobami právě na bioodpad.

Ke sběru biologicky rozložitelného odpadu by měly také přispívat sběrné dvory, kterých již je na území Plzeňského kraje v provozu více než 20.

Další technologická zařízení na odstraňování biologicky rozložitelných odpadů jsou bioplynové stanice. Jejich základním posláním je odstraňování problematických odpadů ze živočišné velkovýroby, především prasečí a hovězí kejdy, výroba bioplynu (směs planů s vysokým obsahem uhlovodíků, zejména methanu) a jeho využití na výrobu elektrické energie. Patří tedy mezi obnovitelné zdroje energie. Technologie bioplynových stanic je od kompostování odlišná, protože se jedná o řízenou anaerobní fermentaci organických látek.

Pokud by bioplynové stanice sloužily pouze pro odstraňování kejdy, která v minulosti způsobovala velké problémy např. v okolí velkovýkrmen vepřů Vítání na Radnicku, Černá Hať na severním Plzeňsku nebo Vysoká u Dobřan, byly by to technologie výborné. Třeba i tím, že dodávky elektrického proudu do rozvodné sítě jsou pravidelné na rozdíl od fotovoltaických nebo větrných elektráren, které „vyrábějí“ pouze tehdy když fouká vítr nebo svítí slunce. Bohužel jsou prosazovány bioplynové stanice, kde biologické odpady tvoří zhruba ½ „vsázky“ a druhou polovinou je silážovaná kukuřice, speciálně pěstovaná pouze pro tento účel. Ekologický přínos je tak velmi problematický. Víme o negativním vlivu tzv. širokořádkových plodin, kam kukuřice patří, na erozi půd, na jejich podstatný vliv při bleskových povodních, na podzemní vody, problémy s digestátem. Potřeba plochy pro pěstování kukuřice pro jednu bioplynovou stanici je mnoho desítek hektarů (pro výkon 500 kWh se uvádí potřebná plocha kukuřice 200 ha). Druhým negativem je spotřeba pohonných hmot při pěstování, sklizni a silážování. Třetím problémem je přebytek tepelné energie při výrobě elektrické energie, pokud není stanice napojena např. na systémy vytápění v obcích.

Jedna z dobře fungujících stanic v Plzeňském kraji je právě ta v dříve problematické lokalitě velkovýkrmny vepřů Vysoká (směs prasečí kejdy s masokostní moučkou, uvedena do provozu v r. 2007 – elektrický výkon 380 kW, tepelný výkon 504 kW).

Po realizaci všech výše uvedených kompostáren by tedy problémy s ukládáním biologicky rozložitelného odpadu na skládkách měly být v Plzeňském kraji minimální a byly tak sníženy emise methanu ze skládek. Vyrobený kompost by naopak pomohl zvyšování obsahu humusu v půdách, protože v posledních desetiletích došlo k jeho podstatnému snížení.

Mgr. Markéta Purmová, RNDr. Josef Pašek
Ekocentrum Radnice, ENVIC Radnice

Kompostování v hromadách
 

 

© Všechna práva vyhrazena ENVIC - ENVironmentální Informační Centra Plzeňského kraje  - envic.cz

tvorba webových stránek ANTstudio.cz | Administrace