Vzdělávací principy ekoškolky

Proč právě ekoškolka ?

Koncept ekoškolky je známý z některých zemí západní Evropy. Velký zájem veřejnosti si získal hlavně v Německu a v současné době proniká i do českého prostředí. Koncept ekoškolky jasně vyplývá z ekologických, ekonomických, sociálních a kulturních potřeb současné moderní společnosti a zodpovědného přístupu člověka ke světu a k životu. Naše legislativa však zatím pojem ekoškolka nezná, a tak pokud státní nebo soukromá mateřská škola zvolí tento název, jedná se hlavně o signál směrem k angažované veřejnosti. Co by tedy měla ekoškolka nabídnout, aby se mohla nazývat ekoškolkou?

Školní vzdělávací program

Školní vzdělávací program v ekoškolce je ucelený koncept s jasnou filozofií a cílem. Vychází z environmentální oblasti vzdělávání dané RVP PV (Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávaní – závazný dokument platný v ČR). Environmentální výchova, vzdělávání a osvěta je nauka o světě - o prostředí a člověku v něm. Je to tedy něco, co se dotýká každého člověka, ať už si svou zodpovědnost připouští či nikoliv. Náš vztah k prostředí odráží to, jak se pohybujeme ve světě, co nakupujeme, kde to nakupujeme, odráží naše potřeby i to, jak jsme ochotni je měnit. Prostředím pak chápeme vše, co nás obklopuje. Je to prostředí mateřské školy, bezprostřední okolí školky, město, ve kterém žijeme, rostliny, živočichové, věci, ale hlavně lidé a vztahy mezi tím vším. Pokud učíme děti o prostředí a člověku v něm, učíme je zejména prostředí vnímat, poznávat a v pozitivním smyslu ovlivňovat. Protože se jedná o EKOškolku, jsou principy vzdělávání v souladu s udržitelným rozvojem.

Školní vzdělávací program v ekoškolce by měl dětem umožnit každodenní pobyt ve volné přírodě nebo v přírodně upravené zahradě, a to za každého počasí. Tento aspekt je velmi důležitý, protože díky němu děti získávají právě onu vnímavost a citlivost k přírodě, která pak nadále (zejména v dospělosti) ovlivňuje lidské chování ve vztahu k prostředí. Od vztahu k živé a neživé přírodě se totiž odvíjí vztah k prostředí jako takovému. Pokud se děti naučí vnímat přírodu a vážit si jejího bohatství, je velká šance, že budou v dospělosti velmi pečlivě zvažovat své chování ve vztahu k prostředí jako takovému.

Tím, že se děti pohybují v přírodním prostředí mají zároveň dostatek příležitosti k pohybu, stávají se fyzicky i psychicky odolnější (viz některé výzkumy dostupné např. na www.lesnims.cz ). Učení v přírodě probíhá formou experimentování, zážitků a hry a nabízí dětem dostatek podnětů pro jejich všestranný rozvoj. Tento způsob učení podporuje zejména rozvoj tvořivosti a dovednost řešit problémy. Děti se také učí zodpovědnosti za svá rozhodnutí, protože jsou s nimi přímo konfrontovány. A to vše se samozřejmě neobejde bez spolupráce, protože každý člověk má své dary, které může (a měl by) nabídnout ostatním. A nikdo z nás prostě neumí všechno – je dobré to vědět.

V ekoškolce je naprostou samozřejmostí, že děti mají možnost samy pečovat o prostředí a podílet se na změnách. Ať už se jedná o pěstování rostlin na školní zahradě nebo o úklid lesoparku společně s rodiči a učiteli či výzdobu tříd. Tím, že se děti podílejí na změnách, získávají pozitivní obraz o sobě i o světě a tím se zvyšuje jejich sebehodnocení, což má přesah do dalšího života – něco umím, něco dokážu a vidím, co to přináší. Věci prostě mají smysl.

ŠVP ekoškolky může být doplněn o prvky různých alternativních pedagogických směrů nebo programů. Zejména v soukromých školkách tohoto typu se běžně uplatňuje lesní pedagogika, prvky pogramu Začít spolu, waldorfská či montessori pedagogika. Všechny tyto koncepce kladou důraz na individualitu a v jejich středu stojí právě dítě a jeho potřeby s důrazem na zodpovědné chování k sobě i ke světu. Důraz na individualitu v žádném případě neznamená sebestřednost na úkor ostatních a celku. Důraz na individualitu vychází z poznání, že nejprve musím mít rád sám sebe, vědět, co umím a jaký jsem a teprve potom mohu jednat s ohledem na ostatní.

Ekoškolku tvoří zejména lidé – učitelé a rodiče. Pokud se jim podaří nabídnout dětem smysluplné prostředí, kde každý má své místo, je to nejlepší cesta pro tento svět.

Ekoškolka a udržitelný rozvoj aneb co se v mládí naučíš...

Pokud tedy shrneme základní pilíře udržitelného rozvoje, získáme obraz toho, jak by měla fungovat ekoškolka:

Ekonomický pilíř

– ekoškolka a ekologizace jejího provozu přináší finanční úspory, stejně tak jako zapojení místních firem např. při rekonstrukci zahrady nebo výrobě herních prvků

- stravování založené z velké části na využívání lokálních zdrojů přispívá k rozvoji místní ekonomik

Ekologický pilíř

– ekoškolka – její provoz a aktivity má cíleně pozitivní vliv na životní prostředí

- program a pedagogická koncepce ekoškolky vychází z místních podmínek

- u dětí je podporován zdravý životní styl s ohledem na fyzický, duševní a duchovní rozměr člověka

Sociální pilíř

- ekoškolka funguje jako místo pro setkávání rodičů a dětí

- vzniká prostor pro setkávání širší veřejnosti, např. pořádání vzdělávacích seminářů pro rodiče o výchově dětí, komunikaci, ale i výtvarné dílny, zapojení seniorů apod.

- ekoškolka podporuje rodinu a mezigenerační setkávání

Kulturní pilíř

- ekoškolka je esteticky zajímavé místo

- pořádají se zde kulturní akce

- udržují se zde místní zvyky a tradice

- ekoškolka reflektuje složitost multikulturní společnosti

Při vědomí této propojenosti stále platí, že člověk je zásadním způsobem formován právě v období do šesti let. A proto se nelze vyhnout otřepanému, ale pravdivému "Vše, co potřebuji vědět, jsem se naučil v mateřské škole..." Co se děti naučí záleží na dospělých a na tom, jakou dají dětem příležitost. Pokud děti kolem sebe vidí aktivní, přemýšlející a zvažující rodiče a učitele, je to ten nejlepší způsob učení.

Není ekošolka jako EKOŠKOLKA

V současné době si rodiče mohou vybírat z mnoha alternativních vzdělávacích programů dostupných v ČR. Pokud nejsou uspokojeni nabídkou státních mateřských škol mohou hledat ve stále širší nabídce soukromých mateřských škol. Současný trend jasně naznačuje poptávku po smysluplném vzdělávání dětí, a to i ve vztahu k prostředí. Zejména mladí lidé podporují místní firmy, zajímají se, co ve skutečnosti znamená označení BIO kvalita, chtějí být zodpovědní a tuto dovednost předávat také svým dětem. To vše při vědomí toho, že každý člověk má místo v tomto světě a může jej svým postojem ovlivnit. Na tento trend reaguje samozřejmě TRH. Proto se i v České republice můžeme setkat s mnoha pseudo ekoškolkami, cílem jejichž vedení je pouze vytěžit maximum ekonomických výhod bez adekvátní a smysluplné nabídky vzdělávání. K lepší orientaci při výběru té pravé školky pro vaše dítě měl posloužit tento článek.

Eva Sůrová, ředitelka Ekoškolky Rozárka - www.ekoskolka-rozarka.cz