Náš TIP

Přejetím myši po mapě, rychle získejte telefon nebo adresu nejbližšího Informačního centra ENVIC.

Klikněte na IC pro detail.


jste zde: úvodní » Plasy a voda


Plasy a voda

Plasy jsou město v okrese Plzeň-sever, 21 km severně od Plzně. K 31.12.2011 v něm žilo 2549 obyvatel včetně přidružených obcí. Plasy jsou součástí Mikroregionu Dolní Střela.

Poloha
Plasy leží na 49° 56´ severní šířky a 13° 19´ východní délky. Rozprostírá se v hluboké kotlině s příkrými stráněmi, vytvořené činností řeky Střely a několika menších vedlejších přítoků, z nichž nejvydatnějšími jsou Lomanský (úředně Draženský) potok a Žebnický potok (úředně Táhlíček), Hlubočice a potoky tekoucí z Mnichova dolu a od Cihelny. Dno kotliny s nadmořskou výškou 320 m tvoří poměrně rovná údolní niva, která je protáhlého tvaru podél toku řeky o délce 2 300 m a šířce 900 m. Uprostřed nivy se rozprostírá od nepaměti velký rybník, napájený vodou Lomanského potoka. V sedmdesátých a osmdesátých letech 19. století byla celá niva upravena na anglický park, jehož součástí se staly Opatovská a Velká louka i rybník s okolním lipovým stromovím.
To všechno vytváří nádhernou přírodní scenérii města. Příkré stráně kotliny přecházejí v kopce převyšující dno o více jak 100 m. Řeka Střela vstupuje do plaské kotliny z kaňonu mezi kopci Bor (436 m) a Masné krámy (428 m) pod Horním Hradištěm, kde je menší přehradní nádrž z počátku 60. let 20. století, a protéká nivou v její severovýchodní polovině. U památkového areálu se její tok esovitě stáčí a přechází zde přes jez, nad nímž odtéká část vody do mlýnského náhonu, který pokračuje stokou pod konventní budovou a vyúsťuje do řeky u mostu. Prostor kotliny opouští řeka kaňonem mezi kopci Špitál (408 m) a Panholec (407 m) směrem na Nebřeziny. Dalšími významnými kopci dotvářejícími okolí plaské kotliny jsou na západní straně Kolo (404 m), na jižní straně Vápenná pec (388 m) a na straně severní Klíčník (456 m).

Řeka Střela

Střela je řeka v západních Čechách známá především svým hlubokým a romantickým kaňonovitým údolím. V minulosti byla též nazývaná Lososnice, Schnella, Sagita či Šipka.

Základní údaje :
Plocha povodí 921,85 km², délka toku 101,65 km, průměrný průtok 3,20 m³/s.
Střela pramení ve Slavkovském lese nedaleko Toužimi u Prachomet, protéká Žluticemi, Rabštejnem nad Střelou, Plasy a vlévá se zleva do Berounky nedaleko Liblína.
Kóta pramene 673,98 m n. m., kóta soutoku s Berounkou 269,05 m n. m.
Výškový rozdíl mezi pramenem a ústím 404.93 m

Plaský rybník

V centru města při silnici I/27 na východní straně Velké louky. Jeho výměra je 2ha a je zásobován vodou z Lomanského potoka. Výtok je veden potrubím do řeky Střely. Rybník mohl vzniknout kolem r. 1850, kdy do správy panství Metternichů tehdy patřilo cca 50 rybníků. Rybník využívají od r.1961 plaští rybáři jako rybník chovný a pravidelně na podzim se koná jeho výlov. Rybník byl též v minulosti využíván jako zdroj ledu pro místní pivovar - od r.1870 až do zrušení pivovaru. V roce 2010 bylo na západním okraji rybníka vybudováno přírodní koupaliště.

Lomanský potok

Pramení u Lomničky, protéká Lomanským rybníkem a dále pokračuje údolím až do Plas, před Plasy se dělí na přímý pravobřežní přítok řeky Střely a druhé rameno, které je přítokem plaského rybníka.

Studánka Prelátka

Nadmořská výška: 330 m

Co praví kronika
Vévoda Vladislav II., potomní král, toho času Léta Páně 1144 rozhodl se založit církevní sídlo v našem kraji. Příroda sama ukázala k založení kláštera Plasského místo uprostřed hor a lesů k rozjímavému životu, a proto povolal Léta Páně 1146 řeholníky. Opat Ivo s 9 bratry z Langheimu našel v hustém lese nedaleko kláštera studánku, která vyvěrala ze země a pojmenovali ji "Klášterní" a časem na "Prelátku". Po 274 let sloužila řeholníkům Plasským, kterým skvétalo blaho a štěstí. Za tu dobu bylo v klášteře 59 opatů. Po zrušení kláštera Plasského bylo v Plasích jako po vymření. Prelát se směl zdržeti po 3 leta v opatství a Celestin II. Werner "co jubilant" zemřel 4. listopadu 1813 nedaleko Plas v Nebřezinech a pochován na hřbitově v Plasích. Roku 1826 koupil celé panství K.V.L.Metternich za 1 110 050 zlatých a sluhové každé ráno přinášeli dva džbány dobré vody pro svého pána. Sloužila i pracujícím na Velké louce a pro kvalitní vodu přicházeli i ostatní lidé z okolí Plas.

Pramen zdraví - současnost
Nová doba na studánku poněkud zapomněla, až koncem 70. let minulého století ji znovu pro veřejnost objevili studenti gymnázia v Plasích, členové ČSOP. O záchranu se postaral v 80. letech minulého století také pan Miloslav Patejdl a v roce 2003 obnovu studánky realizoval pan Pavel Vorlík z Kožlan. Z jejich aktivity a na základě výborné kvality vody a ochrany pramene bylo možno tento zdroj nazvat pramenem zdraví podle vyhlášky 376/2000 Sb. Patronát nad studánkou má v současné době mateřská škola v Plasích. Zdravotní ústav se sídlem v Plzni, centrum laboratoří, provádí každý rok pravidelný odběr a rozbor vody z Prelátky.
O tom, že je Prelátka skutečným pramenem zdraví by mohl přesvědčit úsměvný příběh z minulého roku, kdy na městský úřad přišla paní s informací, že u Prelátky je už dva dny invalidní vozík. Invalidní vozík byl přemístěn do budovy městského úřadu, informace o nálezu proběhla v Plaském zpravodaji, v tisku i na vývěskách, ale majitel se dodnes nenašel. Jediné vysvětlení je, že majitel invalidního vozíku se napil vody z Prelátky a od studánky už potom odešel po svých :o).
Dalším důkazem výjimečnosti vody ve studánce je počet narozených dvojčat v Plasích, hlavně ve čtvrti Na Vápence, která má k prameni nejblíže.
Prelátku uživatelé pro její léčivé účinky přejmenovali na Prdlavku. Přijďte ochutnat a uvidíte …. :o)

Zdroj pitné vody

Zdrojem pitné vody je areál Lomany v nadmořské výšce 370 – 390 m n. m. Vodní zdroje tvoří – čerpací stanice se spouštěnou studnou Lomany – 0,5 l/s, do níž přitéká gravitací voda z blízkého prameniště a odstavené vrty Lomnička V1- pouze záložní zdroj a V2 - nevyužívá se a studna Lomnička s vydatností 6 l/s. Kolem vodních zdrojů je vyhlášeno pásmo hygienické ochrany I. stupně. Surová voda je soustředěna do prostoru spouštěné studny, odkud je čerpána do vodojemu o objemu 250 m3 (385,5/383,0 m n.m.) a odtud stéká do úpravny vody s dávkovačem vápenné vody VANA I, pískovými rychlofiltry a dávkováním chlornanu sodného. Upravená voda odtéká potrubím do nádrže čisté vody. Z úpravny vody je voda čerpána na vodojem 2x250 m3 (406,3/403,8 m n.m.) Plasy. Do vodojemu z úpravny vody vede přívodní řad LT 150 v délce 2,95 km. K posílení zásobování vodou slouží i vrt Mozolín HV1 o vydatnosti 12,3 l/s v nadmořské výšce 342 m n. m. Vrt Mozolín HV2 – 16,1 l/s není připojen. Čerpací stanice vybudována v roce 1997 je napojena na dispečink Kralovice. Výtlak z ČS je napojen na potrubí z ÚV Lomany do VDJ Plasy.Z vodojemu je zásobeno město Plasy a statek Lomany. Na východním konci rozvodné vodovodní sítě je postavena nová čerpací stanice, která přečerpává v nočních hodinách vodu do vodojemu pro obec Nebřeziny. Z vodojemu Plasy je voda také čerpána ponorným čerpadlem EMU do vodojemu o objemu 2 x 100 m3 pro obec Rybnici a odtud samospádem pokračuje do jímky upravené vody o objemu 172,5 m3 na bývalé úpravně vody Kaznějov, která dnes slouží jako čerpací stanice.

Surová voda nevyhovuje limitům vyhlášky v 87,5 % případů. U upravené vody nevyhovělo ze 13 vzorků limitům 15,4 % - mezofilní bakterie, nikl. Ostatní ukazatele vyhověly. Efekt úpravy vody se postupně zlepšuje. Z 34 vzorků vody v síti a VDJ nevyhovělo těsně 91,2 % - železo, E-koli, bakterie, živé organismy. Kvalita odpovídá možnostem. Někteří obyvatele jsou zásobeni současně z domovních studní, v nichž je kvantita vody dostačující, kvalita však nevyhovuje. Na katastru obce se nenachází žádná obecní studna, voda je jen užitková.

ČOV – čistírna odpadních vod

Město Plasy má vybudovanou jednotnou kanalizaci pro veřejnou potřebu. Na kanalizaci je napojeno 90 % obyvatel. Kanalizace je funkční, je třeba postupná rekonstrukce. Jednotná kanalizační síť je tvořena stokami : sběrač A a C z Drahotína, sběrač B od obchodního domu Severka a sběrač D z ul. Pod tratí, zakončená na ČOV Plasy.
V roce 1994 byla uvedena do provozu ČOV, ale pouze 1 oxidační příkop proti původnímu plánu dvou aktivací. V roce 2003 byl zprovozněn i 2. oxidační příkop a zároveň byla ČOV majetkově převedena z města na VaK, a.s. Plzeň. Čistírna odpadních vod je mechanicko-biologická na 1600 EO, provozovatelem je Vodárna Plzeň a.s. Technologická linka se skládá z čerpací stanice surových odpadních vod, hrubého předčištění - strojně stírané česle, vertikální lapák písku s mamutkou, aktivačních nádrží - oxidační příkopy s horizontálními aeračními válci, čtvercových vertikálních dosazovacích nádrží, odvodňování kalu TEKNOBAG-DRAIMAD a měrného objektu. Na ČOV je vyhovující odvodňovací zařízení kalu, je využíváno minimálně, neboť vzhledem k velmi dobré kvalitě aktivovaného kalu byl tento kal využíván k očkování okolních ČOV. Z hlediska mikrobiologického je kal zařazen do kategorie II. – kal je možno aplikovat na zemědělské půdy určené k pěstování technických plodin. Koncentrace vybraných rizikových látek a prvků vyhovuje limitům ve všech sledovaných ukazatelích.
Zbylých 10 % odpadních vod je likvidováno v domovních mikročistírnách a septicích s odtokem do kanalizace i do povrchových vod a asi 1 % v bezodtokových jímkách s vývozem na ČOV Plasy. Dešťové vody jsou odváděny z 90 % jednotnou kanalizací, ze které jsou odlehčovány 4 komorami, a z 10 % systémem příkopů, struh a propustků do řeky Střely.

Zdroje : VAK PK, Město Plasy, ČRS Plasy

autor : Ivo Kornatovský

Plasy
Řeka Střela
Rybník
Lomanský potok
Studánka Prelátka
ČOV
 

 

© Všechna práva vyhrazena ENVIC - ENVironmentální Informační Centra Plzeňského kraje  - envic.cz

tvorba webových stránek ANTstudio.cz | Administrace