Netopýři a my

V České republice se v současnosti nachází 27 druhů letounů (Chiroptera), kteří jsou zastoupeni čeleděmi netopýrovití (Vespertilionidae), vrápencovití (Rhinolophidae) a létavcovití (Miniopteridae). Mezi druhy, objevené po roce 2000 patří netopýr Alkatoe (Myotis alcathoe), netopýr jižní (Pipistrellus kuhlii) a zcela nedávno létavec stěhovavý (Miniopterus schreibersii).

Některé z těchto mnoha druhů jsou vázané na lesní celky a přírodu, která je minimálně ovlivněná člověkem, jiné se naučily žít ve městech.

Mezi netopýry, které nalézáme ve městech, patří zejména druhy netopýr rezavý (Nyctalus noctula), netopýr pestrý (Vespertilio murinus), netopýr hvízdavý (Pipistrellus pipistrellus) a netopýr večerní (Eptesicus serotinus).

Tyto druhy se naučily využívat jako úkryty např. spáry mezi panely, větrací šachty či oplechování střechy. Proč to dělají? Štěrbiny a dutiny jim připomínají přirozené úkryty, o něž byly ochuzeni – staré duté stromy a stromy s odchlíplou kůrou. Na jihu, kde je tepleji, také častěji využívají skalních štěrbin a jeskyní. Na sídlištích se tyto druhy naučily nebát se osvětlení, takže nejsou tak citlivé na světelné znečištění, jako např. vrápenci, a dokonce u lamp i loví.

Úkryty v lidských stavbách netopýrům mohou slouži k odchově mláďat, kdy mohou  vytvářet i několikastovkové kolonie, dále k zimování, pouze dočasně nebo je mohou využívat i celoročně. Díky tomu jsou v současné době velmi ohroženi nešetrným zateplováním. Zateplování okolo netopýřího úkrytu provést v přijatelné době, kdy zde netopýři nejsou, a dále k dispozici různé typy netopýřích budek, které se instalují do fasády a neruší design. Více informací o projektu např.www.ceson.org ci www.sousednetopyr.cz.

Všichni netopýři v České republice jsou chráněni jako celek vyhláškou č. 175/2006, kterou se mění vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny.

 Netopýři v bytě

„Pomoc! Mám spoustu malých netopýrů v bytě!“ Tyto zoufalé telefonáty řeší na Plzeňsku každoročně záchranné stanice pro volně žijící živočichy. Jedná se o tzv. invaze netopýra hvízdavého, drobného netopýrka, který táhne do zimovišť vzdálených několik stovek kilometrů. Na svých cestách se tito drobní netopýrci zastavují na tradičních místech, která se však pro ně mohou stát masovým hrobem. A přitom řešení je tak jednoduché. Stačí zakoupit síť proti komárům a tu instalovat do okna, zvláště když odjíždíte na dovolenou a necháváte otevřené dveře na ventilačku. Tělo netopýra hvízdavého měří na výšku 0,5 cm a šířku lopatek má přibližně 1,8 cm, takže se dokáže úspěšeně protáhnout i uzounkou škvírou. Takové například mohou být i ve vaší spíži nebo, s čímž se také setkáváme, se mohou protáhnout nevhodnými venkovními kryty vafek. Máte-li ve spíži nějaký otvor, např. do větrací šachty, překryjte ho opět síťovinou proti komárům a zabezpečte tak, aby netopýři nemohli vniknout do bytu. Tito drobní netopýrci jsou skutečně mistři ve schovávání – naleznete je za obrazy, za gaučem, za skříněmi, zkrátka kde se najde jakákoli štěrbina. Úkryt obvykle využívají pár dní a pak odletí. Problém ovšem je, že ne všichni dokáží proletět nazpět. Jsou mezi nimi většinou tohoroční mláďata, která pak umírají na dehydrataci či vyhladovění. Kromě toho má tento druh ještě jednu vlastnost, která se v bytě mění na sebevražednou: v přírodě reagují na stresové hlasy svého druhu tím, že začnou útočit na predátora, který svou kořist může překvapen pustit. V bytě, spadne-li netopýr do vázy, je zmaten a vydává stresové signály – nalétne tam další a další a další...

„Vlétl mi do bytu netopýr, co mám dělat?“ Není-li zrovna zimní období, otevřete okno dokořán, odtáhněte záclony a závěsy, zhasněte a buď se tiše posaďte do kouta, nebo odejděte z místnosti. Netopýr obvykle odletí sám. Někteří netopýři, zvláště mladí, zkoumají své okolí velmi podrobně a jsou jednoduše zvědaví...Je-li zimní období, jedná se o netopýra probuzeného ze zimního spánku. Protože každá situace je specifická, raději kontaktujte příslušnou záchrannou stanici či ČESON (www.ceson.org). Netopýři v zimním období se do volné přírody nevypouští, obvykle se nechávají zazimovat v záchraných stanicích. Jedinou výjimkou může být vypuštění do aktivního zimního úkrytu daného druhu ve vašem blízkém okolí potvrzený pozorováním odborníků – jedná se však opravdu jen o zcela výjimečné případy a konkrétní lokality. Obyvkle je na tom netopýr fyzicky špatně – hledá vhodný úkryt, např. když uhodí větší mrazy, nebo když se naopak v zimě oteplí –   úkryt již najít nemusí, a promrzlý vlétne do bytu, kde cítí teplo. Bohužel na vině je opět neoborně provedené zateplování bez instalace průlezných či náhradních budek pro netopýry.

Nelétá-li netopýr, nemusí být nutně zraněný, ale může být ve stavu strnulosti, neboť si tak dokáže šetřit eneregii. Aby byl plně aktivní, musí se plně ohřát na provozní teplotu, což může podle teploty okolí a kondice netopýra trvat i přes čtvrt hodiny. Netopýra vezměte přes kus zmuchlané látky (bez trčících nití, netopýr se do nich může zamotat) a dejte ho do krabice bez štěrbin, ale s dýchacími otvory i s látkou (např. krabice od bot). Na druhou  stranu postavte víčko od petlahve s vodou. Kontaktujte záchrannou stanici. Existuje několik řešení: pokud jste našli netopýra v letním období přes den, nevypadá zraněný, může to být mladé zvíře, které jen náhodou zalétlo do bytu a vy jste ho objevili přes den. Večer po západu slunce stačí vyjít s netopýrem např. do parku, otevřít krabici a počkat, než se netopýr rozehřeje a odletí. Pokud má problémy s létáním, nebo jen šplhá, má pravděpodobně nějaké zranění, které není zjevné a nekrvácí. Pokud tedy večer neodletí, kontaktujte záchrannou stanici. Protože netopýr umí šetřit energii, vydrží bez problémů den bez jídla, je-li v normální kondici. Pokud jste si již všimli, že netopýr je zraněný, kontaktujte co nejdříve záchrannou stanici. Pokud jste našli netopýra v zimě a je suchý, postavte krabici raději někam do chladnějšího místa (5-10°C) a kontaktujte stanici. Má-li netopýr mokrou srst, postavte ho nejprve poblíž ústředního topení, dokud neoschne. Nezapomeňte vždy dát vodu ve víčku na pití.

 Čím ještě člověk negativně ovlivňuje netopýry?

 Mezi nejdůležitější patří:

• neodborné zadělávání štol a jeskyní, ve kterých netopýři zimují. Nejvhodnější jsou vodorovné mříže, které nemění mikroklima a umožňují netopýrům průlet
• kácení starých stromů, obzvláště v kritické době v době zimování (listopad-březen) a výchovy mláďat (květen-červenec)
• ničení přirozených bitopů (loviště) a cest na ně – mokřady, lesy, aleje, atd.
• neoborné zateplování – zateplování v nevhodné době bez přihlédnutí k výskytu netopýrů. Může vést dokonce k uzavření veškerých výletových otvorů, uvěznění netopýrů a jejich úhynu. Kromě toho, že je takové jednání protiprávní z hlediska ochrany zvířat, rozklad mrtvých těl netopýrů je z hygienického hlediska určitě ne úplně přijatelný.
• přestavby střech v nevhodné době a použití toxických materiálů
• Mezi další vlivy patří:
• úhyny netopýrů díky větrným elektrárnám (opět lze redukovat díky určitým opatřením)
• úhyny netopýrů na silnicích (lze redukovat výstavbou funkčních zelených přechodů)
• světelné znečištění (pro druhy vyhýbající se světlu)
• použití nevhodných insekticidů a antiparazitik, která se dostávají přes hmyz do netopýrů

 Kam se obrátit?

 Již zde byly zmiňovány záchranné stanice, které jsou schopny pomoci s vašimi problémy či předat vaše informace dále. Na Plzeňsku působí:

Tachovský ornitologický spolek

tel.: 608 154 180

 Záchranná stanice Rokycany

tel: 371 722 686, 603 239 922,

 Dobrovolný ekologický spolek - ochrana ptactva, Plzeň

tel: 377 460 088, 777 145 960

Záchranná stanice Spálené Poříčí

tel: 371 594 842, 728 117 903

Nepomucký ornitologický spolek

tel: 371 584 073

Specializovanou organizací, zabývající se netopýry, je ČESON, Česká společnost pro ochranu netopýrů (www.ceson.org) , která se zabývá mnoha aktivitami. Mezi ochranářské aktivity patří v současné době zejména problematika zateplování a rekonstrukcí domů a  zabezpečování štol a jeskyní. Samozřejmě také pořádá různé osvětové akce. Další organizací, působící na území Prahy a okolí, je ZO ČSOP Nyctalus (www.nyctalus.cz) , která se zabývá především záchranou nalezených netopýrů a osvětovými akcemi.

Mgr. Helena Jahelková Ph.D. ve spolupráci s IC Spálené Poříčí