Šumava a kůrovec

Malý brouček, ale velký škůdce našich horských dřevin. Článek popisuje Lýkožrouta smrkového, a jak lze zmírnit jeho působení v lesích.

Nejprve se pár slovy zmíním o malém broučkovi, který nám ničí naše lesy a dále navážu na t o, jak lesníci s tímto predátorem bojují.

Něco málo o Lýkožroutu smrkovém

Lýkožrout smrkový patří ve střední Evropě mezi nejvýznamnější škůdce, který napadá nejčastěji smrkové porosty se stářím na 60 let , a to především na osluněných porostních stěnách. Pokud ale má nedostatek potravy, napadá i stromy mladší.

Tento škůdce v první řadě napadá čerstvě vytěžené smrkové dříví,

polomy a fyz iologicky oslabené stojící stromy (imisemi, suchem, václavkou apod.). Při přemnožení ale napadá i zdravé stromy, které se takov ému množství nedokážou ubránit.

Obr. 1: Napadený strom

Lýkožrout smrkový se obvykle vyvíjí výhradně na smrku ztepilém, výjimečně napadá i modřín opadavý a pouze velmi vzácně také borovici lesní. (1)

Existuje vyhláška, která považuje lýkožrouta smrkového za kalamitního škůdce. V příloze vyhlášky je stanoveno:

základní stav - je takový početní stav lýkožroutů, kdy objem kůrovcového dříví z předchozího roku v průměru nedosáhl 1 m³ na 5 ha smrkových porostů a nedošlo k vytváření ohnisek,

zvýšený stav - je takový početní stav, kdy objem kůrovcového dříví v průměru překročil 1 m³ na 5 ha smrkových porostů a došlo k vytvoření ohnisek; tento stav upozorňuje na možnost přemnožení,

kalamitní stav - je takový početní stav, který způsobuje rozsáhlá poškození porostů na stěnách, příp. vznik rozsevů uvnitř porostů. (MZe ČR č. 101/1996 Sb)

Jak roste Lýkožrout

Na počátku je oválné, bílé vajíčko, ze kterého se vylíhne přibližně 2 mm larva, bělavé barvy. Ta roste do délky 5 – 7 mm. Dále se z ní stává kukla o délce 5 – 6 mm, ze které se vylíhne dospělý jedinec s válcovitý černohnědý, lesklý  tělem, o délce 4,0-5,5 mm. (1)

Obr. 2: Lýkožrout smrkový

Obr. 3: Vývojový harmonogram Lýkožrouta smrkového  (1)

Jaký je život Lýkožrouta smrkového

V našich podmínkách dokáže Lýkožrout za rok zplodit až dvě nové generace. Při teplám a suchém počasí může mít o jednu generaci více.

První rojení začíná hned po zimě a to většinou v období dubna a května, ale záleží na hodnotách teplot a nadmořské výšce. Druhé rojení bývá letní, které probíhá zhruba od poloviny června do počátku srpna. Případné třetí rojení probíhá podle počasí přelomu srpna a září;  Také existuje tzv. Sesterské rojení. Bylo pozorováno po 2-3 týdnech po základním rojení. Při sesterském rojení dochází k přerojování samic na stejný nebo jiný strom, kde samice po regeneračním žíru pokračují bez další kopulace v kladení vajíček. V tyto doby je možné brouky vidět poletovat v přírodě. Začnou nalétávat na stromy, které jsou oslabeny a mají sníženou možnost ronit pryskyřice. (1)

Jako první nalétává na strom sameček a vyhlodá vstupní otvor a začne hlodat snubní komůrku. Při této činnosti vznikají drobné pilinky, takzvané „drtinky", které vyhazuje ze vstupního otvoru ven.

To je první známka napadení stromu viz. obr. 4.Vyhlodání snubní komůrky trvá samečkovi 2-4 dny. Po skončení práce vypouští do ovzduší agregační feromony, které lákají samičky k páření a zároveň lákají i samečky k hromadnému náletu na oslabený strom. Tím je zajištěno soustředění populace. Na jednoho samečka připadne zpravidla 1-3 samičky. Po spáření hlodá každá samička svoji matečnou chodbu a do zářezů po stranách chodby klade jednotlivá vajíčka. Během svého života samička naklade 20-100 vajíček, v průměru je možno počítat 60 vajíček. Hlodání matečné chodby a kladení vajíček trvá obvykle 7-10 dní. Z vajíček se po 6-18 dnech líhnou larvy, jejichž vývoj může trvat v optimálních podmínkách 7 dní, v podmínkách nepříznivých až 50 dní. Období kukly trvá v průměru 8 dní.

Obr. 4: Vstupní otvor v napadeném stromu

Po vylíhnutí je brouk lýkožrouta bílý a postupně tmavne. V tomto období je dospělec lýkožrouta ještě pohlavně nedospělý. Dospívání probíhá v období 2-3 týdnů, při takzvaném zralostním (uživném) žíru. Je to období, kdy čerstvě narozený dospělec požírá zbývající lýko v okolí larválních chodbiček. Pokud nastane situace, že v daném stromě již není nic vhodného, prokousávají se lýkožrouti ven a naletují na nové stromy, kde dokončují vývoj. Lýkožrout se líhne v poměru 50% samečci a 50% samičky.

Jakmile dospělec lýkožrouta ukončí zralostní žír, nastává tento cyklus znovu. (2)Celkový vývoj od zavrtání samce až po ukončení zralostního žíru trvá za normálních podmínek zpravidla 6-10 týdnů.

Lýkožrout smrkový může zimovat jako larva, kukla nebo dospělec, v závislosti na průběhu počasí během léta nebo podzimu. (1)

Obr. 4: Jak se živí larvy Lýkožrouta smrkového

Přirození nepřátelé Lýkožrouta smrkového

Lýkožrout smrkový má celou řadu přirozených nepřátel, a to jak predátorů, tak i parazitů. Mezi nejněmější brouky patří - pestrokrovečník mravenčí, drabčík. Z dvoukřídlého hmyzu jsou predátory larev lýkožrouta smrkového např. Medeterasignaticornis Lw., nebo Lonchaea seitneri Hend. Velmi početní jsou paraziti z řádu blanokřídlých a také některé entomopatogenní houby. (1)

Jak lesníci napomáhají s bojem proti kůrovci.

Lesník kontroluje stav porostu při svých pravidelných pochůzkách.

Při zvýšeném stavu se výskyt lýkožrouta smrkového kontroluje pomocí lapáků nebo lapačů, a to ve všech porostech starších 60 let. Lapáky a lapače se v porostech instalují na nejohroženější místa, a to alespoň 1 lapák nebo lapač na 5 ha.

Lapák je pokácený dospělý strom přikrytý větvemi. Zavadající strom vylučuje podobně jako poškozené nebo oslabené stromy látky, které lákají brouka k napadení stromu. Lapáky se umísťují do míst s předchozím vývojem kůrovce a do míst s předchozí těžbou, kde je předpoklad výskytu kůrovce. Lapáky jsou pravidelně kontrolovány revírníkem a v případě jejich napadení kůrovcem dochází k jejich odvozu z lesa, odstranění kůry nebo k ošetření chemickými prostředky tak, aby kůrovec nemohl dokončit svůj vývoj.

Lapač je odchytové zařízení sloužící přilákání a odchytu kůrovců pomocí feromonové návnady. Feromony jsou biologicky aktivní látky, které umožňují komunikaci mezi příslušníky téhož druhu hmyzu a vyvolávají např. reprodukční aktivitu, agregační feromony slouží k přivolání většího počtu jedinců na vhodné oslabené stromy. Tohoto jevu se využívá při umístění zpravidla plastového deskového lapače, do kterého je umístěn feromonový odparník. Brouk přilákaný účinkem feromonu narazí na plastovou bariéru a spadne do odchytové misky, která znemožní výlet zachyceného brouka. (1)

Obr. 6: Lapač na kůrovce

Jak lesník pozná napadený strom.

Napadený smrk po náletu začíná v místech závrtů smolit. Je-li nálet úspěšný, objevují se na kůře stojících stromů malé hromádky tmavohnědých drtinek.Dále dochází k barevným změnám jehličí, které světlá, později rezne a postupně opadává, a současně začíná v místě primárního náletu opadávat kůra.

Vitální strom je schopen vlivem svých obranných reakcí zavrtávající se brouky zavalit výronem pryskyřice (smolením) a tím se ubránit napadení. Na napadeném ležícím kmenu jsou místa závrtu dobře patrná podle hromádek drtinek. Sloupnutím kůry napadeného kmenu odkryjeme typické požerky lýkožrouta smrkového. Lapáky (preventivní ošetření vhodnými insekticidy a navnazujícími feromonovými odparníky).

ochranná opatření:

- vytěžení poškozených stromů větrnou kalamitou, nebo jinými vlivy, aby nedocházelo k napadení oslabených stromů kůrovcem a jeho rozmnožování, před začátkem rojení

- odvezení veškerého napadeného dříví z lesa

- zbavení kůry z popadaných stromů, a nebo jejich chemické ošetření, aby se nedocházelo k rozmnožování kůrovce

- zachytávání brouků v době rojení do obranných zařízení - lapáků a lapačů a jejich zahubení. (1)

Říká se, že šumavský les procházel vždy takovými cykly. Nejprve vyroste les jehličnatý, který zničí kůrovec nebo vichřice. Na místě zničeného lesa začínají růst rychlerostoucí listnaté stromy a malé jehličnaté stromy. Listnaté stromy rostou rychleji a tím tvoří stín pro malé jehličnaté stromky. Tím vzniká smíšený les, který je odolnější vůči kůrovci. Listnaté stromy, jako bríza a další, převažují spíše na okrajích lesa.

Obr. 7: Růst nových stromů z náletu. Jak se les obměňuje sám.

Literatura:

(1)http://lesuzdar.lesycr.cz/clanky/lesnici-versus-kurovec/ dostupné 10.4.2012

(2) http://www.npsumava.cz/cz/1537/1918/clanek/ dostupné 10.4.2012

Célý článek je také v příloze ve formátu pdf.