NATURA 2000 na Radnicku

POZEMKOVÝ SPOLEK RADNICE

Pozemkový spolek Radnice se zaměřuje na ochranu biologicky a ochranářsky cenných pozemků na severním Plzeňsku a na propagaci myšlenky pozemkových spolků. Pečuje o maloplošná chráněná území Bašta a Kateřina, monitoruje přírodní rezervaci Třímanské skály, národní přírodní památku Odlezelské jezero a přírodní rezervaci Střela. Ošetřuje pozemky v lokalitách Na Roztrhalce a Kamenec. Připravil výkup pozemků z Kampaně Místo pro přírodu zahrnutých do Natury 2000 v lokalitě Kamenec. Každý rok se snaží rozšířit působení na další ochranářsky cenné pozemky.

NATURA 2000 NA RADNICKU

Na Radnicku jsou v systému NATURA 2000 Evropsky významné lokality:

EVL Radnice - věž kostela svatého Václava na radnickém náměstí s letními koloniemi netopýra velkého (Myotis myotis).

EVL Berounka – třicetikilometrový úsek Berounky od Libštějna po Zvíkovec je ceněn pro poměrně přirozený stav s malým počtem sídel. Vyskytuje se zde bolen dravý, široké spektrum ryb parmového a cejnového pásma, místy pstruh, rak říční, velevrub malířský nebo škeble říční.

EVL Liblín – lihovar - sklep lihovaru v Liblíně je zimovištěm netopýra velkého a netopýra ušatého.

LOKALITA KAMENEC

Evropsky významná lokalita Kamenec je vlastně niva s přilehlými stráněmi na pravém břehu Radnického potoka o rozloze deseti hektarů. V rámci soustavy NATURA 2000 je chráněna zejména kvůli výskytu modráska bahenního (Maculinea nausithous) a modráska očkovaného (Maculinea teleius). Lokalita je významná i výskytem velkého počtu často unikátních druhů hmyzu a silně ohrožených druhů plazů.

Skalnaté prosluněné stráně mezi obcemi Svatá Barbora a Kamenec tvořené břidlicemi s porosty stepního charakteru a vlhké podmáčené louky místy se sklony k rašelinění na pravém břehu Radnického potoka jsou přírodovědně i krajinářsky velmi zajímavé území.

Najít zde můžete mnoho druhů ptáků a teplomilného hmyzu, významné jsou i silně ohrožené druhy plazů: slepýš křehký, ještěrka obecná, nebo užovka hladká.

V létě zde můžeme spatřit několik druhů vřetenušek, bělásků, žluťásků, perleťovců, baboček ohniváčků, okáčů a zelenáčků. Z modrásků jsou zde například modrásek očkovaný, bahenní, krušinový a rozchodníkový. Ostruháčci trnkový, švestkový a březový se slétávají za potravou na louky v nivě potoka. Batolec duhový na lokalitu zaletuje z rašeliniště západně přes silnici.

Zde žijící soumračníci skořicový a slézový jsou v západních Čechách velice vzácní.

Na lokalitě byl zaznamenán výskyt teplomilných druhů nočních motýlů, jako přástevník angreštový a jestřábníkový, nebo bourovec hlohový, březový a jetelový.

Některé druhy zde žijících brouků jsou u nás známé jen z krasových oblastí (Český kras) a v západních Čechách je jejich výskyt unikátní - je to například střevlík Nebria salina. Také pro teplomilnou mandelinku Chrysomela cerealis je Kamenec jedinou lokalitou výskytu na území západních Čech a dva její příbuzní - kryptohlavové - jsou v západních Čechách známí pouze ze třech lokalit. K vzácnějším druhům patří i zde žijící hnojníci, lejnožrouti, zobonosky, tesaříci a polníci.

ZE ŽIVOTA MODRÁSKŮ BAHENNÍCH

Modrásci bahenní jsou závislí na přítomnosti živné rostliny krvavce totenu a určitých druhů mravenců, u kterých jeho housenky parazitují. Malé housenky po vylíhnutí z vajíčka vyžírají květní strbouly krvavců a po určité době vypadávají na zem, kde jsou během krátkého adopčního obřadu trvajícího asi pět minut adoptovány mravenci. Housenky lákají mravence na sladké výměšky a rovněž svým vzhledem napodobují mravenčí larvy. V mraveništi se nechávají částečně vykrmovat jako mravenčí larvy, většinou ale samy larvy a kukly mravencům žerou. V mraveništi také přečkávají zimu a po přezimování se kuklí, aby v červnu až v červenci ze země vylezl motýl, který po spáření založí další generaci.

PÉČE O LOKALITU

Biotop tohoto typu zaslouží naši pozornost i ochranu. Je třeba průběžně vytvářet podmínky pro výskyt a přežití takovéto druhové rozmanitosti na území stepních formací, táhnoucích se napříč obcí Kamenec.

Péče o lokalitu probíhá v úzké spolupráci s odborníky – entomology. Je zaměřena zejména na zachování bohatství hmyzu, především samozřejmě obou druhů modrásků, které jsou důvodem mezinárodní ochrany lokality. Louky jsou koseny mozaikovitě, tedy pouze po malých částech v různých obdobích, části (každý rok jiné) jsou ponechávány nepokosené. Tento způsob kosení simuluje dřívější stav, kdy při ručním kosení různými vlastníky nikdy nebyla pokosena velká luční plocha naráz, takže různé druhy hmyzu vázané svým životem na různé rostliny měly možnost bez problémů dokončit svůj vývoj. Nezbytná je též redukce postupně se rozrůstajících křovin, nahrazujících dřívější pastvu ovcemi a kozami.